|
|
Přímá demokracie na komunální úrovni v České republice
Stejskalová, Eva ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem předložené diplomové práce je zanalyzovat téma přímé demokracie v České republice, a to se zaměřením na lokální úroveň vládnutí. Právě možnosti bezprostředního zapojení občanů do správy obcí a tedy doplnění současného reprezentativního modelu jsou v posledních letech předmětem nejen odborných diskusí. Po úvodním slovu je práce strukturována do 5 kapitol, které jsou pro přehlednost dále členěny na podkapitoly. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky i návrhy autorky týkající se možných budoucích podob místní přímé demokracie. Úvodní kapitola představuje přímou demokracii z teoretického hlediska a její základní vymezení oproti demokracii zastupitelské. Dále obsahuje definici pěti nejuznávanějších forem přímé demokracie, jimiž jsou referendum, plebiscit, lidová iniciativa, petice a odvolání. Další dvě kapitoly se již zaměřují na situaci v České republice, a to nejprve obecně a následně s důrazem na komunální scénu. Snahy o zakotvení jednotlivých forem lze s různými výsledky spatřovat již od roku 1918, přičemž nové možnosti se objevily též se vstupem ČR do nadnárodních společenství. Stěžejním institutem ovšem stále zůstává místní referendum, jehož charakteristika popsaná v práci kopíruje systematiku zákona. Je s podivem, že v současné době nejsou dostupná přesná data o vyhlášených místních...
|
|
|
Přímá demokracie na komunální úrovni v České republice
Stejskalová, Eva ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem předložené diplomové práce je zanalyzovat téma přímé demokracie v České republice, a to se zaměřením na lokální úroveň vládnutí. Právě možnosti bezprostředního zapojení občanů do správy obcí a tedy doplnění současného reprezentativního modelu jsou v posledních letech předmětem nejen odborných diskusí. Po úvodním slovu je práce strukturována do 5 kapitol, které jsou pro přehlednost dále členěny na podkapitoly. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky i návrhy autorky týkající se možných budoucích podob místní přímé demokracie. Úvodní kapitola představuje přímou demokracii z teoretického hlediska a její základní vymezení oproti demokracii zastupitelské. Dále obsahuje definici pěti nejuznávanějších forem přímé demokracie, jimiž jsou referendum, plebiscit, lidová iniciativa, petice a odvolání. Další dvě kapitoly se již zaměřují na situaci v České republice, a to nejprve obecně a následně s důrazem na komunální scénu. Snahy o zakotvení jednotlivých forem lze s různými výsledky spatřovat již od roku 1918, přičemž nové možnosti se objevily též se vstupem ČR do nadnárodních společenství. Stěžejním institutem ovšem stále zůstává místní referendum, jehož charakteristika popsaná v práci kopíruje systematiku zákona. Je s podivem, že v současné době nejsou dostupná přesná data o vyhlášených místních...
|
|
|
Přímá volba starostů ve zkušenosti evropských zemí
Švadlenková, Michaela ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent) ; Balík, Stanislav (oponent)
Resumé Tato rigorózní práce se zabývala přímou volbou starostů v Evropě. V úvodu byly postulovány tři hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, zda po zavedení přímé volby starostů dochází ke zvýšení volební účasti, zda vznikají rozdělené většiny a zda tyto způsobují problém s fungováním systému. Posledním cílem bylo zjistit, zda je přímá volba starostů trend, který má předpoklad se dále šířit. Faktory rozdělených většin a volební účasti byly analyzovány v rámci sedmi případových studií: Anglie, Norska, Chorvatska, Polska, Itálie, Rakouska a Německa. V jednotlivých případových studiích jsem porovnala volební účast ve volbě starostů a rady. Ukázalo se, že ve většině zemí, kde přímá volba probíhá současně s volbami rady, se volební účast liší spíše málo. Ve většině zemí byla volební účast ve volbách starostů nižší nebo stejná než volební účast ve volbách rad. Jen v Severním Porýní- Vestfálsku v Německu byla volební účast ve volbách starostů vyšší než ve volbách rad a rozdíl byl oproti ostatním zemím vyšší. Dále jsem analyzovala vývoj volební účasti před a po zavedení přímé volby starostů. Ke krátkodobému zvýšení volební účasti po zavedení přímé volby starostů došlo v Itálii a Chorvatsku. V dalších šesti zemích nedošlo ke zvýšení volební účasti. S využitím přístupu Bogumila a Holtkampa (2005) a Copuse (2004) jsem...
|
host ::
RSS.